Od jara 2018 včelaříme s taťkou, maminkou a sestrou Eliškou. Začali jsme se čtyřmi včelstvy. Dvě vyzimovaná včelstva máme z pardubicka, jeden oddělek (ten se nám ze samé radosti vyrojil) byl z Vranova nad Dyjí a druhý oddělek je z Velké Bíteše. Společně se sestrou Eliškou jsem stloukala rámky, napínala drátky a zatavovala voskové mezistěny. Jelikož nejsem při zatavování dostatečně rychlá ( a podle tatínka ani pozorná), byla mi přidělena role „tvrdého kontaktu“ a Eliška („měkký kontakt“) kontroluje, aby drátek neproříznul voskové mezistěny. Včelaříme bez jakékoliv chemie a „punkově“ – učíme se chybami, kterých děláme opravdu hodně. O to víc nás to baví.

Ten kdo ví, jaké to je shánět čmeláky jistě pochopí, jakou radost jsme měli z čmeláčí společnosti v roce 2018. V tomto roce jsme bohužel na jaře královnu neodchytli a tak byl náš čmelín v tomto roce prázdný.